Vypracovaný návrh úpravy novely

Níže můžete nalézt náš návrh novely zákona č.114/1992 Sb. na ochranu přírody a krajiny, který jsme připravili v době, kdy jsme věřili, že novela bude vrácena Ministerstvu životního prostředí ČR k přepracování a bude prostor v Parlamentu ČR přijmout tuto relativně stručnou zákonnou úpravu. Na jejímž základě by bylo možné zastavit ničení Šumavy a začít s její obnovou.

Jednotlivá ustanovení lze použít koncepčně i nyní jako okamžitý krok pro záchranu Šumavy, tedy smysl této novely zůstává zachován.

Tam, kde je uvedeno „současné znění zákona“ - jedná se o text zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny před přijetím novely.

Pro použití textu v současné legislativní situaci bude nutné upravit číslování paragrafů s ohledem na to, jak se číslování posunulo v souvislosti s nově přijatou právní úpravou či s tím, jak se v budoucnu zruší nově přijatá novela zákona. Aktuální legislativní situace si zřejmě vyžádá i úpravu textace.

Náš návrh na novelu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon)

jako součást našich kroků

Odůvodnění návrhu:

Návrh na novelu zákona předkládáme jako reakci na stav v NPŠ, který je popsán ve věcných a fotografických informací, které jsou součástí návrhu na novelu a s ohledem na okamžité řešení jeho stavu. Jedná se o ustanovení, která se přímo dotýkají lesů v národních parcích, plánu péče a dále stanovení nových pravidel, kompetencí a pravomocí pro Radu parku, neboť bez nového způsobu vedení NPŠ nelze Šumavu zachránit. Níže uvedená ustanovení jsou navržena z důvodu ihned změnit způsob hospodaření a správy s majetkem České republiky v NPŠ a začít řešit tristní stav majetku České republiky.

Skutečnost, že správa NPŠ je organizací, která v sobě zahrnuje nejenom výkon státní správy na úseku ochrany přírody § 78 odst.1 ZOPK, ale je i subjektem hospodařící se státními lesy § 22 odst.2 ZOPK a odbornou organizací na úseku ochrany přírody a krajiny § 78 odst.7 ZOPK ji činí zcela absolutním pánem daného území, což je zcela v rozporu s principy právního státu a tristní důsledky této kumulace moci, jsou z fotografického materiálu zřejmé.

Je nutné, aby se orgány, kterou jsou odpovědné za hospodaření se státním majetkem, s nakládáním se zemědělskou půdou a orgány místní správy ujaly své role a to ihned. V této souvislosti upozorňuji na rozsudky NSS 8 Aps 7/2012 a 2 As 49/2013, kde i Nejvyšší správní soud konstatuje, že výše uvedená trojjedinost postavení správy národního parku je značně matoucí, v českém právním řádu nestandardní, nesystémová a celkově problematická.

Ekonomické zhodnocení návrhu:

Návrh nevyžaduje žádné dodatečné náklady. Rada národního parku je orgán, který již existuje a čítá v současné době 55 členů. Novým složením by Rada národního parku čítala pouze 22 členů při zastoupení těch ministerstev, které jsou již nyní přímo odpovědné za hospodaření s majetkem České republiky. Skutečnost, že dle § 22 odst.2 bylo právo hospodaření převedeno na správy národních parků ještě neznamená, že by neměla být účinná kontrola hospodaření s tímto majetkem. Tuto kontrolu nelze zajistit jiným způsobem, než že se odpovědné orgány stanou součástí managementu daného subjektu.

Pokud se týká změny ustanovení § 22 zákona jeho změna umožňuje otevřít cestu k tomu, aby byla přijata účinná opatření k tomu, aby došlo ke zlepšení či obnově přírodních poměrů v lesích. Při současném ustanovení zákona, kdy lesy byly vyjmuty z kategorie lesů hospodářských, umožnilo ospravedlnit jakékoliv zacházení s lesy do stavu, který máme nyní. Právní úprava má zcela naopak nastavit podmínky takovým způsobem, aby vedení parku bylo přímo odpovědné za stav přírody v parcích.

Návrh tedy v této souvislosti naopak předchází ekonomické škodě, která by vznikla Českému státu schválením původního návrhu novely Ministerstva životního prostředí. Tu lze vyčíslit následujícím způsobem:

Podle znaleckého posudku týkajícího se již závažně poškozeného a umírajícího území v NP Šumava o rozloze 20 000 hektarů je způsobená škoda odhadnuta na 100 000 milionů Kč, tj. 100 miliard Kč. Škoda na 1 hektar je tedy 5 milionů Kč.

Pokud by rozsah poškození s úměrným rozšířením klidové zóny vzrostl jen o 10 000 hektarů, vznikne státu další škoda ve výši 50 000 milionů Kč, tj 50 miliard Kč. Škodě tohoto rozsahu návrh předchází!

Oproti tomu lze zavedení změn v péči o Šumavu finančně podpořit. A sice návratem k objemu těžby dřeva z let 2009-11, což představuje navýšení o 150 000 m3 ročně(jedná se pouze o dřevo, které je již kůrovcem napadené). Nejedná se o těžbu starých stromů. Při současné ziskovosti prodaného dřeva (1 000 Kč za m3) lze doplnit rozpočet určený péči o Šumavu o 150 milionů Kč ročně, jak plyne z Výroční zprávy 2014 Správy NPŠ (str. 98).

Spolu s již dnes vydávanými 200 mil. Kč ročně by toto řešení znamenalo roční rozpočet na záchranu Šumavy ve výši celkem 350 mil. Kč.

Současné znění § 20 zákona :

Rada národního parku

(1) K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku (dále jen "rada") jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.

(2) Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.

(3) Před schválením zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh těchto dokumentů se zástupci obcí, delegovanými do rady podle odstavce 2.

(4)Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada rozpor se svým stanoviskem ministerstvu životního prostředí, které věc rozhodne po projednání s dotčenými obcemi.

Náš návrh nového znění § 20 zákona :

(1) K projednání, posouzení a schvalování všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje tento zákon radu národního parku (dále jen "rada").

(2) Rada je nejvyšším ale i pracovním orgánem národního parku a jako taková kontroluje činnost vedení národního parku a stanoví základní principy jeho činnosti. Rada parku jmenuje a odvolává ředitele národního parku a jeho zástupce.

(2) Radu tvoří zástupci Ministerstva životního prostředí České republiky , Ministerstva zemědělství České republiky, Ministerstva financí České republiky, Ministerstva vnitra České republiky, obcí, krajů, zemědělských podnikatelů, kteří přímo hospodaří na území národního parku, podnikatelů vykonávající svoji činnost na území národního parku, spolků s působností i sídlem na území parku a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá.

Dalšími dvěma členy Rady bude právník ze znalostí problematiky a ekonom ze znalostí finančního hospodaření organizací. Tito členové budou jmenovaní přímo Radou vzniklou výše uvedeným způsobem. Tito členové nemohou být členy, zaměstnanci či funkcionáři orgánů, kteří si delegují své zástupce přímo.

(3)Schvalování zón národního parku (§ 17), návštěvního řádu (§ 19) a plánu péče o národní park je příslušná rada národního parku.

(4) Každý subjekt, který má právo být zastoupen v radě národního parku, má právo si delegovat do rady parku 1 – 2 osoby. První zasedání rady národní parku v novém složení proběhne nejpozději do 40 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Každý zástupce se na prvním zasedání prokáže pověřením k výkonu funkce člena rady národního parku. Zasedání rady parku ve výše uvedené lhůtě svolává ředitel parku nebo jeho zástupce. Je jejich povinností svolat první zasedání nejpozději do 10 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona tak, aby se první zasedání rady konalo do 40 dnů ode dne účinnosti zákona.

(5)Obce a kraje vyvinou maximální součinnost k tomu, aby zástupci zemědělských podnikatelů a ostatních podnikatelů mající svoji činnost na území národního parku si mohli zvolit ze své středu své zástupce tím, že tyto subjekty svolají k zasedání, kde bude volba učiněna. O průběhu tohoto zasedání bude pořízen zápis včetně prezenční listiny přítomných. Obce nahlásí vedení parku nově zvolené zástupce zemědělských a ostatních podnikatelů.

Současné znění § 22 zákona :

Lesy národních parků

(1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských; ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

(2) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku.

(3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí.

(4) Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský národní park stanoví na dva roky.

Náš návrh nového znění § 22 zákona:

Lesy v národních parcích

(1) Hospodaření v lesích v národním parku musí probíhat takovým způsobem, aby jejich hospodářské využití bylo podřízeno obnovení, zachování nebo zlepšení jejich přírodních poměrů. Orgány péče ochrany přírody jsou povinni zasáhnout proti škůdcům, přijímat opatření v případě mimořádných okolností a nepředvídaných škod s cílem zmírnit či napravit vzniklé škody tak, aby byly obnoveny, zachovány či zlepšeny přírodní poměry lesů. Je odpovědností orgánů péče ochrany přírody, aby postupovali citlivě s ohledem na funkci lesa v národních parcích, ale i s úctou k majetku České republiky či jiných subjektů a minimalizovaly případné škody hospodářské.

(4)Lhůta k převedení majetku podle odstavce 2 se pro Krkonošský národní park stanoví na dva roky.

Současné znění § 38 zákona :

Plány péče o zvláště chráněná území

(1)Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen "plán péče") je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.

(2)Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o národní parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

(3)Před schválením plánu péče vydá orgán ochrany přírody oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče. Oznámení zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které je zveřejní na své úřední desce.

(4)Návrh plánu péče projedná orgán ochrany přírody rovněž s dotčenými obcemi a kraji. O způsobu vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů sepíše orgán ochrany přírody protokol, kterým zároveň plán péče schválí. Plán péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období 10 až 15 let.

(5)Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům.

(6)Realizaci péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče.

(7)Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování.

Náš návrh nového znění § 38 zákona :

Plány péče o zvláště chráněná území

(1)Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen "plán péče") je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování, obnovu nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.

(4) vypuštěno – plán schvaluje rada, kde jsou i zástupci obcí a krajů

(5)Schválený plán péče uloží orgán ochrany přírody v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42) a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům.

(7)Plán péče musí obsahovat………………..(odpovědné orgány zformulují osnovu plánu péče přímo do textu zákona).